Tomuto se řiká bodylanguage!

18. prosince 2011 v 23:04 |  Let's dance!
Tak to valim vulvy!

 


It's closer...in a modern way!

13. prosince 2011 v 20:17 |  Hudba je náš život!
Tak už se Vánoce nebezpečně přiblížily a i když nám to všechny obchoďáky neomylně připomněli, tak sněhu se nějak pozapomnělo. Avšak my nezapomenem, že? Stejně tak ani Annie Lennox minulý rok tento svátek něopomněla a všem nám ho připomněla zmodernizováním staroanglické koledy. Podle mě opravdu pěkné. Tahle koleda je moc pěkná sama o sobě a nový pláštík mi ani nevadí. Nijak přehnaně ji nezměnil. Tak se potěšte...



Beyond the border of comprehension

13. prosince 2011 v 11:38 |  Let's dance!
Tak toto video mě opět ujistilo v tom, že když si Čína zamaní, tak dosáhne ještě mnohem více... Schválně! Kdo z Vás to dokáže?


Divadelní sladkosti, aneb Jedlíci čokolády

6. prosince 2011 v 0:27 |  Ti-já-tr
Asi každej z nás si rád občas dopřeje ten luxus a místo koukání do monitoru si jednou připlatí a zajde do kina. Chlapi, aby zkoukli nějakej ten akčňák, ženský můžou přitom podrbat a zashopovat. Ale co takhle do divadla? Sama jsem poměrně nedávno čichla k tomuto světu a byla jsem mile překvapena. Vstupné není o tolik dražší než lupen do kina zvláště pokud mluvíme o filmu 3D - divadlo se ovšem také může pochlubit 3D projekcí. Jednalo se o komedii Davida Drábka Jedlíci čokolády. Hra z vlastní dílny. Otec zemřel při autonehodě a zanechává nám tu tři sestry. Nejstarší Rosa se projedla do váhy 2OOkil, prostřední převzala starost o celou domácnost a pomalu se z toho hroutí. Nejmladší není schopná ani vyjít z domu. Nyní se musí s touto tragickou událostí nějak vyrovnat. Nejmladší sestře má přitom pomoci růžový oblek supermana, se kterým jejich tatík zachraňoval sebevrahy.
Ihned od začátku se divák dobře baví. Humor je velmi milý, ne nijak břitký nebo sarkastický, jak tomu je u Noci oživlých mrtvol. Člověk se upřímně zasměje umaštěné nešikovnosti obtloustlé Rosy, zoufalosti její mladší sestry a stejně tak nejmladší sestra je poněkud naivně vtipná. Do toho všeho se zamotavší pomatenec, který dobrovolně tuto rodinu navštěvuje, aby pomohl Rose zbavit se své nadbytečné rozlohy, taky nejednou zaperlí a obecenstvo se rádo na jeho účet pobaví. Občasně podium prozáří profesionální "venčič" psů nebo zoufalý mladík páchající sebevraždu na mnoho způsobů. Jak překvapující je vyústění celé hry na rodinném výletě, které má i jisté morální ponaučení. Musím ovšem dodat, že konec se netopí v plačtivých či mravokárných replikách. I na konci jsem se ráda zasmála a rozhodně nelitovala zakoupeného lístku. Ne jistě nezaslouženě následovala velmi dlouhá, dlouhá ovace. Tudíž neváhejte a vyražte si do Hradce na výle

Vánoce jsou tady, Vánoce jsou tady

5. prosince 2011 v 23:42 |  Hudba je náš život!
Ano, ano!! Ne nadarmo máme kalendář. Opět ukazuje 30. Listopadu, což neoznamuje nic jiného, než že Advent začíná a Vánoce se blíží. Už dříve byly Vánoce slaveny, ale jinak. Chuději. Stromeček ozdoben oříšky a křížalami, v bohatších rodinách i svíčkami. Pod stromkem byl pak zde k nalezení i nějaký ten dárek. To ovšem jen u těch movitějších. Ale i pro ty chudší byly Vánoce, ač obdobím mrazu, ale také dobou dobrých skutků. Vánoce skýtaly možnost trochu se obohatit. Jak? 6ebravou cestou. Chodili od chalupy ke statku a zpěvem loudili nějaký ten žvanec. A právě z těchto zoufalých popěvků se zrodily koledy, jeden z nejmilejších spolusymbolů Vánoc. V dnešní době neodmyslitelnou součástí těchto svátků. A všude. Jdu nakoupit, slyším koledy. Jdu s kamarádkou na kafe, hrajou nám do drbů koledy. Už i v autobuse slyším, jak si řidič jimi zpříjemňuje cestu.
A jak každý rád zalovíme v krabicích už na začátku prosince, najdeme staré kazety a desky rockenrollu zaměníme za vinil plný zvonění rolniček, dětských hlásků a Karla Gotta. To vše patří k Vánocům tak mocně, že stačí, aby zaznělo prvních pár tónů z nějaké té koledy, a už se všichni můžeme přidat. Stejně ale tak i já už půjdu hledat a hned si nějakou tu stoletou "peckovku" poslechnu. A pro ty, kteří mají stejné plány, zasílám pár nápadů zpoza moře, aby si i Karel Gott na chvíli odpočinul.



A zpívejmě všichni dokola-la-la.



Od Ludvíka po Darju v obrázcích

2. prosince 2011 v 10:33 |  Let's dance!
Dlouhá historie tance...je možno psát data, jména nejznámějších "křepistů". Prý účinněji forma učení pro člověka je interaktivní, něčím zajímavá, nějak zábavná. Proto i časovou linku baletu zinteraktivníme pomocí nepohyblivých obrázků.




Tancem skrz století!

28. listopadu 2011 v 13:23 |  Let's dance!


Ve 2O.letech bychom na tanečním parketě potkali jemnou distinguovanou dámu v šatech se sníženým pasem, malým kloboučkem a psaníčkem. Vše v krémové barvě a podtržení cigaretou ve špičce. Doprovázel by ji muž ve slušivém, tmavém fraku. S kloboukem a nesoucí na důkaz noblesy v ruce hůlku. Jeho vznešenost by mohl doplňovat monokl. V polozakouřeném sálu by tento pár plul ve zvuku blues nebo by se rozdováděl za hudby charlestonu. O pár desítek let později by už situace na "zábavě" vypadala zcela jinak. Taneční lokál by byl stále zakouřen, ale pomalou hudbu blues by nahradila divoká hudba rockenrollu. Dívky nosí vyzývavě krátké sukýnky, přiléhavá trička křiklavých barev. O extravagantní účesy není nouze. Chlapci by divoce poskakovali, což by jim volnější džíny nezřetelných tvarů dovolily,ovšem účes by se pod nánosem pomády. A i tato období jsou možné ke shlédnutí ve videu, které mě nedávno zaujalo a velmi nadchlo. To si dal někdo pořádnou práci. Ale opravdu - pokud někdo chcete během 2 minut shlédnout historii minulého století, vzhůru do toho.


Jedná se stále o krásu?

24. listopadu 2011 v 0:01 |  Let's dance!
Už od mala jsem byla fascinována pohybem, zvláště pak tancem. Balet se mi zdál a stále jeví býti krásným, ladným pohybem. Navíc si myslím, že je výborným základem pro další tance. I jiné druhy tanců a sportů z něho vychází, např.moderní gymnastika. Na olympiádách jsem povětšinou koukala právě na vyvrcholení této sportovní disciplíny.I tak díky kouzelné kameře youTube máme možnost nahlédnout i do věcí, do kterých by se nám to za normálních okolností nepodařilo. Tak i já můžu koukat na videa z baletních a gymnastických tréninků, soutěží a nejrůznějších vystoupení. Nedávno jsem ovšem narazila i na video o odvrácené straně těchto sportů. Nejde zde jen o ladný pohyb, zlaté medaile, nohy jednoduše hozené až "za ucho". Je jasné, že v baletu i moderní gymnastice se jedná především o tvrdou a letitou dřinu, po které sice je možné uchvátit pár pohyby celé obecenstvo, ovšem tato léta jsou naplněná bolestí, slzami a těžkou dřinou. A navíc si přiznejme, že oné ovace od užaslých diváků se poštěstí jen pouze pár vyvoleným.


Odměna za tvrdou práci

22. listopadu 2011 v 0:13 |  Let's dance!
Stále mi chodí na email nabídky a reklamy na výborné produkty. Před pár dny mi ovšem na mailu přistál i jeden, který obsahoval video z youTube a zvalo na "ochutnávku" i mnoha dalších, podobných. Asi na centrále YouTube znají mou vášeň k tanci, nebo jedno ono video bylo právě taneční. Nemusím vysvětlovat, proč jsem neodolala a zkoukla jsem onen skoro dvou a půl minutový sketch rovnou asi 5x za sebou. Byla jsem fascinovaná … Posuďte sami.


Kam dál